Slut shaming

Co je to slut-shaming?

Termín (převzatý z angličtiny) pro chování, které lze definovat jako zostuzování a odsuzování žen za jakékoli projevy jejich sexuality.

Doslovný překlad termínu slut-shaming, je "zostuzování žen, které se chovají promiskuitně". Ironie v používání tohoto termínu spočívá v tom, že nehezké slovo "slut" (coura) je zde míněno ironicky: má poukazovat na to, jakým způsobem se společnost chová k ženám, posuzuje jejich sexuální zvyky, názory nebo chování.

V čem je problém?

Jedná se o společenský problém a dotýká se sexuality většiny žen. A ano, je to téma rovnosti pohlaví, feministek a hnutí kolem nich - (asi budu taky femistka). Sex je vždy součástí konverzace, ať už sledujete bulvár, bavíte se s přáteli nebo sledujete světové zprávy. Ale když přijde na zkoumání sexuality a práv žen, někdy se může zdát obtížné zůstat sex-pozitivní. To platí zejména tehdy, vezmeme-li v úvahu, že problém není jen o přijímání vlastní sexuality, ale také o přijímání potřeb a tužeb druhých.

Fráze "sex-pozitivní" může znít jako jednoduchá filozofie, která propaguje sex jako dobrý, zdravý a přirozený. Podle Wikipedie je "sexuálně pozitivní hnutí " sociální hnutí, které podporuje a zahrnuje sexualitu s důrazem na bezpečný sex a důležitost souhlasu".

Odkud se problém bere?

V oblastech sexuality není společnosti ještě tak vyspělá jak si myslíme, v některých oblastech je téměř novorozencem. A ani v zemi svobody USA, kde proběhla sexuální revoluce před skoro půlstoletím a která je mnohem více multikulturní jak mi v ČR, nejsou ještě na konci dospívání.

Smutným faktem, že v naší společnosti je to naprosto přirozený jev. Naše společnost říká že je v pořádku posuzovat ženskou sexualitu dle pravidel nastavených společností. Tyto pravidla nejsou ale žádnou novinkou, ty nastavovali už naši předkové.

Znáte slovo prudérní, prudérnost? To je když člověk až přehnaně lpí na udržování morálních a zvykových norem, především ve vztahu k sexualitě. V kontextu se může jednat o snahu vymýtit z veřejného a zčásti i soukromého prostoru jakékoli projevy sexuality. Mohlo by se to nazvat "nepřirozený" stud.

Shrnu velmi zběžně (bez ohledu na společné postavení a ohledu na městskou či venkovskou módu)

1900- 1918: 1. světová válka změnila poprvé v historii významě pohled na ženy - skončila doba kdy z ženského těla zahaleného do šatů je vidět jen tvář;

1918-1938: šaty odhalují krk, paže, a asi půlku lýtek, ty nejodvážnějí ženy nosí kalhotové kostýmky

1945-1960: doba udernic a svazaček v pracovních uniformách

1960-1980 minisukně, silonky

1980- legíny, minišaty atd

Ze zájmu se můžete se podívat na internetu na fotografie oblekání za posledních 100let.

Takže kolikrát a kolik našich babiček, tet, matek, když byly ještě jen dcerami slyšelo: " to je moc krátké, to je nevhodné, to je vyzývavé, co na to řeknou sousedi?"

Řeknete si, jasně to bylo dávno, ale

hodnocení chování a oblékání žen společností, které byly napadeny nebo znásilněny. Kolikrát jsme slyšeli, že pokud by ženy nepily alkohol a nenosily vyzývavé a provokativní oblečení, nevystavovaly by se nebezpečí znásilnění.

Mimochodem, cítíte, jak takové prohlášení zbavují útočníka zodpovědnosti za znásilnění a podíl (větší či menší) zodpovědnost převádějí na ženu.

Takže kam jsem se posunuli?

Jen tam, že neútočíme na ženy a ženskou sexualitu přímo. Tak jako to dělali naši dědové "V tomhle rozhodně nikam nepůjdeš!"

A co se stane, když se společnost stává arbitrem toho, co je a co není pro ženy vyzývavé a provokativní oblečení?

Výsledek je ten, že ženy, které se nestydí za svoji sexualitu si nezaslouží stejný respekt jako ty, které svou sexualitu skrývají, potlačují a které se řídí pravidly společnosti. (sexistické)

Jakými způsoby zůstat sex-pozitivní v každodenním životě?